Vyhřezlá ploténka: Jak ji poznat a co s ní dělat?

Bolest zad, která vystřeluje do končetin, znecitlivění či slabost svalů – to vše mohou být příznaky vyhřezlé ploténky (hernie disku). Tento stav dokáže výrazně ovlivnit kvalitu života. Co přesně výhřez ploténky znamená, jaké jsou jeho příznaky a jaké možnosti léčby existují? Pojďme se podívat na toto komplexní téma hezky popořádku.

Co jsou meziobratlové ploténky a kde všude je najdeme?

Meziobratlové ploténky jsou specializované struktury, které fungují jako tlumiče mezi jednotlivými obratli páteře. Hrají klíčovou roli v zajištění flexibility i stability páteře a také tlumení nárazů způsobené každodenními aktivitami (chůze, běh nebo zvedání břemen).

Ploténku najdete mezi každými dvěma sousedními obratli, a to od krční (cervikální) části až po dolní část zad (bederní oblast) a křížovou kost (sacrum).

Obvykle jich je 25 (Raj, 2008; McLaughlin, 1989; Waxenbaum & Futterman, 2018):

• 7 v krční páteři, 

• 12 v hrudní páteři, 

• 5 v bederní páteři a 

• 1 v oblasti křížové.

Vyhřeznout může ploténka ve kterékoliv z těchto oblastí, přičemž nejčastěji je postižená bederní páteř (Pojskić et al., 2024) konkrétně ploténka L5/S1 mezi pátým bederním (L5) a prvním křížovým (S1) obratlem. V tomto případě tak tuto situaci nazýváme výhřez ploténky L5/S1.

Co je výhřez ploténky?

Výhřez ploténky, známý také jako herniace meziobratlové ploténky, je časté onemocnění páteře. Při něm vystupuje měkký vnitřní materiál ploténky skrz pevnější, vnější obal – a začne tlačit na okolní nervy. To může způsobit bolest, necitlivost nebo slabost v končetinách.

Vyhřezlé ploténky poté také produkují zánětlivé látky, které přispívají k bolesti a podráždění nervů (Amin et al., 2017; Kang et al., 1996).

Jde o jednu z hlavních příčin pracovní neschopnosti a často se spojuje s bolestí zad a ischiasem (= bolest vycházející z dráždění sedacího nervu).

Chronický vs. akutní výhřez ploténky

	Akutní hernie ploténky	Chronická hernie ploténky
Definice	Náhlý výstup jádra ploténky skrz prasklý vnější prstenec ploténky.	Herniace disku vzniká postupně v rámci degenerace meziobratlové ploténky, spojuje se méně často s konkrétním úrazem.
Proč vzniká	Vzniká často při jednorázovém přetížení (např. zvednutí těžkého břemene, rotační pohyb, pád).	Ploténka ztratí svou elasticitu (časem, věkem). Opakovaná mikrotraumata nebo dlouhodobé přetížení.
Symptomy	Náhlá, ostrá, vystřelující bolest, brnění a necitlivost, akutní slabost ve svalech, snížený Achillův reflex	Chronická tupá bolest zad, často konkrétně v bederní oblasti. Výhřez často menší, ale bolest přetrvává týdny až měsíce.

Příčiny a rizikové faktory aneb Proč ploténka vyhřezne?

1. Degenerativní změny

Výhřez ploténky je primárně degenerativní onemocnění. Vyhřezlá meziobratlová ploténka (někdy také nesprávně vyhřezlá plotýnka nebo vyhozená plotýnka) tedy často vznikne kvůli změnám v meziobratlových ploténkách, které jsou podmíněné věkem (Benzakour & Benzakour, 2019; Pojskić et al., 2024).

Zajímavost: Toto onemocnění se nejčastěji objevuje u mužů ve věku 30–50 let (Pojskić et al., 2024).

2. Úrazy, pády a nevhodná fyzická zátěž

Autonehody a pády mohou způsobit, že ploténka praskne a zapříčiní její vyhřeznutí.

Vyšší riziko výhřezu existuje také u některých sportů, zejména u golfu, tenisu, gymnastiky (resp. při prudkých pohybech během nich) nebo u posilování (resp. zvedání břemene nesprávnou technikou, například při mrtvém tahu). Výhřez ploténky a sport však nebývá tak častý, jak se někdy může zdát – sport bývá naopak prevencí. 

3. Genetické vlivy

Genetika hraje velkou roli. Pokud se vaši příbuzní potýkali s vyhřezlými ploténkami, mohli jste to zdědit, a jste k tomu tedy náchylnější. 

4. Kouření a nadváha

Je prokázáno, že také kouření i nadváha zvyšují riziko vyhřeznutí ploténky (Huang et al., 2015; Khan, 2023).

Příznaky vyhřezlé ploténky

• Ostrá bolest zad

• Bolest hýždí

• Bolest vystřelující do končetin

• Znecitlivění

• Brnění nebo mravenčení v končetinách

• Svalová slabost

• Zhoršení bolesti při pohybu, kašli nebo kýchání

V těžkých případech může dojít k neschopnosti chůze nebo syndromu cauda equina – což je závažný neurologický stav, který vzniká při stlačení (kompresi) nervových kořenů (Zhang et al., 2023; Deyo & Mirza, 2016).

Projevy vyhřezlé ploténky se také liší podle toho, jaká část páteře je ovlivněná:

• Vyhřezlá ploténka krční páteře (vyhřezlá krční ploténka): Bolest a necitlivost v ramenou, pažích nebo rukou, bolesti hlavy.

• Vyhřezlá ploténka hrudní páteře: Bolest na hrudníku, která může vystřelovat do břicha nebo nohou.

• Vyhřezlá ploténka bederní páteře (např. L5/S1): Bolest v dolní části zad, která se šíří do hýždí, stehen nebo nohou, často na jedné straně těla.

Vyhřezlá ploténka: Jak ji poznat aneb Diagnostika

Správnou diagnostiku provede kvalifikovaný ortoped. Objednejte se k nám na ortopedii co nejdříve! Co vás na takovém vyšetření čeká?

Klinické vyšetření

Zahrnuje:

• anamnézu, kdy se lékař ptá na veškeré symptomy (jako je například charakter bolesti) i na výskyt v rodině,

• fyzikální vyšetření, kdy lékař posoudí reflexy, svalovou sílu a citlivost a

• neurologické testy.

Jejich přesnost je, nicméně, omezená (Zhang et al., 2023; Pojskić et al., 2024; Nezari et al., 2013).

Zobrazovací metody

Magnetická rezonance (MRI) je zlatým standardem pro potvrzení diagnózy, zejména při přetrvávajících příznacích nebo zvažování operace (Deyo & Mirza, 2016; Pojskić et al., 2024).

Lékař může také zvážit použití rentgenu nebo elektromyogramu (EMG).

Vyhřezlá ploténka: Léčba a všechny její možnosti

Konzervativní léčba vyhřezlé ploténky

Zajímavost: Většina případů se zlepší bez operace – spontánní ústup nastává u 60–90 % pacientů (Deyo & Mirza, 2016; Pojskić et al., 2024). I proto se ve většině případů přistupuje nejprve ke konzervativní léčbě.

• Odpočinek: Krátkodobý klidový režim může pomoci zmírnit příznaky.

• Fyzioterapie: Speciální cviky na posílení a protažení páteře.

• Léky: Analgetika, protizánětlivé léky, svalové relaxanty, případně kortikosteroidy (injekčně).

Jaké cviky na výhřez ploténky můžete cvičit?

Zaměřte se na posílení středu těla a stabilizaci bederní páteře, dle Danielsena et al. (2000) jsou tyto cviky velmi účinné při snižování bolesti a invalidity u pacientů s výhřezem ploténky.

Příklad takového cviku:

• Bird-dog: Klekněte na všechny čtyři (ruce pod rameny, kolena pod kyčlemi). Zvedněte pravou ruku a levou nohu do vodorovné linie. Zpevněte střed těla, páteř v neutrální pozici. Držte 5–10 sekund, vraťte a vyměňte strany. Proveďte 3 série po 10 opakováních.

  
  

Nejznámější cviky na vyhřezlé ploténky jsou z McKenzie metody, která zahrnuje specifické pohyby na zmírnění bolesti.

Cvičte podle McKenzie metody:

• Ležení na břiše (Prone lying): Lehněte si na břicho. Paže mějte podél těla, hlavu na jedné straně. Relaxujte v této poloze 2–5 minut.

• Sfinga – opora o předloktí (Prone on elbows): Z pozice vleže na břiše přejděte na lokty. Pánev zůstává na podložce, mírný záklon bederní páteře. Vydržte 2–3 minuty, sledujte změnu bolesti.

• Press-up (Prone press-up): Z pozice vleže na břiše umístěte dlaně pod ramena. Propínejte lokty, trup se zvedá, pánev zůstává přilepená k podložce. Proveďte 10 opakování (vždy návrat do výchozí polohy).

K těmto cvikům přidejte i chůzi. Tento druh pohybu nenáročný, ale zato velmi podpůrný při zvládání výhřezu.

Chirurgická léčba aneb Vyhřezlá ploténka a operace

Pokud konzervativní léčba nepomáhá, nebo jsou příznaky závažné, může být doporučena operace vyhřezlé ploténky:

• Diskektomie: Odstranění části ploténky, která tlačí na nerv.

• Laminektomie: Odstranění části obratle pro uvolnění tlaku na nervy.

Operace plotének přináší rychlejší úlevu, ale dlouhodobé výsledky jsou srovnatelné s konzervativní léčbou (Deyo & Mirza, 2016; Weber, 1983).

Rehabilitace po operaci vyhřezlé ploténky

I po operaci platí, že je vhodné se začít hýbat – samozřejmě pouze nenáročný pohyb jako chůze nebo předepsané fyzioterapeutické cviky. A čím dřív, tím líp. Uysal et al. (2023) zjistil, že pohyb po operaci je nejlepší rehabilitace vyhřezlé ploténky. Urychluje totiž rekonvalescenci a snižuje bolest oproti odkládanému cvičení nebo žádnému pohybu.

Pod dozorem fyzioterapeuta také postupně zvyšujte náročnost aktivity. 

Tip: Věděli jste, že v Prague Body Clinic máme také fyzioterapeutickou ordinaci? U nás zvládnete veškerou péči pod jednou střechou.  

Existují nějaká rizika operace vyhřezlé ploténky?

Rizika zahrnují infekci, krvácení, poškození nervů nebo opětovná herniace ploténky. Většina operací však probíhá bez komplikací.

Pomůže bederní pás na vyhřezlou ploténku?

Použití bederního pásu u pacientů s herniací disku v oblasti beder je kontroverzní. Přináší krátkodobou úlevu, ale zároveň nese rizika při dlouhodobém používání – jako je atrofie hlubokých stabilizačních svalů nebo závislost na externí podpoře.

Vyhřezlá ploténka a psychosomatika: Jakou mají souvislost?

Stres a psychické napětí mohou přispět k bolestem zad. Psychosomatický přístup zahrnuje:

• Relaxace: Techniky jako meditace nebo hluboké dýchání.

• Psychoterapie: Pomáhá zvládat stres a emoční zátěž.

Kdy vyhledat lékaře?

Okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc, pokud:

• Pociťujete silnou bolest v oblasti zad, která neustupuje.

• Máte potíže s močením nebo stolicí.

• Cítíte výraznou slabost, mravenčení nebo necitlivost v končetinách.

Chcete se zbavit bolesti zad a zlepšit kvalitu svého života? Objednejte se na vyšetření do Prague Body Clinic. Náš tým odborníků vám poskytne individuální péči a navrhne nejvhodnější léčbu.

Klikněte na tlačítko “Objednávkový formulář” v pravém rohu a za pár chvil už máte termín.

6 zásad prevence výhřezu ploténky

Ve všeobecnosti se doporučují tato preventivní opatření:

1. Pravidelně posilujte břišní i zádové svaly, včetně core (cviky jako plank, dead bug, bird-dog apod.)

2. Při zvedání těžkých břemen dbejte na správnou techniku. Často může pomoct myslet na “zvedat nohama, ne zády”, což často vyústí v ohnutí kolen a rovnější záda. 

3. Během dne se hýbejte a vyhněte se dlouhým blokům sezení – více než 6 hodin soustavného sezení denně zvyšuje tlak na meziobratlové disky, zejména L4–S1 (Callaghan & McGill, 2001). Doporučují se různé mikropauzy, exercise snacks, přechody ze sedu do stoje nebo aktivní sezení (například na gymnastickém míči. 

4. Nekuřte. Kouření snižuje prokrvení disků a nikotin jako takový zhoršuje přenos živin do samotné ploténky.

5. Kvalitně a dostatečně dlouho spěte.

6. Udržujte zdravou tělesnou hmotnost.

   
   

Často se ptáte

Jak dlouho trvá rekonvalescence po operaci vyhřezlé ploténky?

Rekonvalescence se liší podle typu operace a individuálního stavu pacienta. Obvykle trvá několik týdnů až měsíců – a je založená zejména na klidovém režimu. 

Mohu s vyhřezlou ploténkou sportovat?

Ano, ale je důležité vybírat vhodné aktivity a konzultovat je s lékařem nebo fyzioterapeutem.

Pomáhá na vyhřezlou ploténku jízda na kole?

Jízda na kole může být prospěšná, pokud nezpůsobuje bolest. Je důležité dbát na správné nastavení kola a držení těla.

Jaké jsou příznaky vyhřezlé ploténky v hrudní páteři?

Hrudní výhřez meziobratlové ploténky je poměrně vzácný, ale když k němu dojde, může způsobit vážné potíže – zvláště pokud tlačí na míchu nebo nervové kořeny.

Nejčastěji se objevuje tupá nebo pálivá bolest mezi lopatkami, někdy až „pásovitě“ vystřelující kolem hrudníku či do břicha. Přidat se může i mravenčení, slabost nohou, poruchy chůze nebo dokonce problémy s vyprazdňováním.

Takové příznaky není radno podceňovat. Pro přesnou diagnózu je klíčové MRI hrudní páteře a neurologické vyšetření, které odhalí i méně nápadné známky dráždění míchy.

Pokud se u vás tyto příznaky objevují, nepřemýšlejte dlouho.

Objednejte se k nám – včasná diagnostika je základ úspěšné léčby.

Vyhřezlá ploténka a invalidní důchod: Jde to?

Pokud vás trápí vyhřezlá ploténka a vaše potíže výrazně omezují schopnost pracovat, můžete mít nárok na invalidní důchod. Rozhodující není jen samotná diagnóza, ale hlavně to, jak moc vám výhřez ovlivňuje každodenní fungování a pracovní výkon.

Česká legislativa rozlišuje tři stupně invalidity podle poklesu pracovní schopnosti – a právě u vážnějších forem herniace disku se často dostáváme nad hranici 35 %, což je minimální práh pro přiznání důchodu. Kromě zdravotního stavu je potřeba mít odpracováno určité období nebo být v situaci, kdy platí výjimka (např. pracovní úraz).

Na Prague Body Clinic vám pomůžeme nejen porozumět vaší diagnóze, ale i odborně popsat její skutečný dopad – právě taková dokumentace je pro posudkové řízení klíčová. Pokud vás omezují bolesti, brnění nebo ztráta hybnosti, není důvod to přehlížet.

Objednejte se k našim specialistům a získejte jasný pohled na svůj zdravotní stav – včetně podkladů, které mohou pomoci při žádosti o invalidní důchod.

Jak probíhá léčba vyhřezlé ploténky laserem a pro koho je vhodná?

Laserová léčba vyhřezlé ploténky je šetrná metoda, která pomáhá odstranit tlak na nervové kořeny bez nutnosti klasické operace. Využívá se u pacientů s menším až středním výhřezem, kteří nereagují na konzervativní léčbu, ale zároveň nemají indikaci k otevřenému chirurgickému zákroku.

Jak dlouho trvá pracovní neschopnost při vyhřezlé ploténce?

Délka pracovní neschopnosti závisí na rozsahu výhřezu, typu zaměstnání a zvolené léčbě. U lehčích forem může trvat několik týdnů, u závažnějších případů i několik měsíců – důležitá je rehabilitace a prevence recidivy.

Pomůže na vyhřezlou ploténku Dornova metoda?

Dornova metoda může pomoci zejména při funkčních blokádách páteře, mírném posunu obratlů nebo při nesprávném držení těla. U akutního výhřezu ji ale nelze použít, protože by mohla stav zhoršit – využívá se hlavně v prevenci a při chronických potížích po odeznění akutní fáze.

Co znamená, když mám posunutou nebo vychýlenou ploténku?

Vychýlená nebo posunutá ploténka znamená, že měkká část meziobratlové ploténky tlačí na okolní struktury, ale ještě nemusí jít o plnohodnotný výhřez. Může jít o počáteční fázi degenerace ploténky, kdy je možné pomocí cílené rehabilitace předejít zhoršení.

Je vyhřezlá ploténka v těhotenství nebezpečná?

Vyhřezlá ploténka v těhotenství může způsobit výraznou bolest a omezení pohybu, ale neohrožuje přímo plod. Léčba se volí velmi šetrná – většinou pomocí fyzioterapie, správného držení těla a individuálně upravených cviků – a vše je vždy konzultováno s gynekologem.

Jak poznám, že mám vyhřezlou ploténku?

Typické příznaky zahrnují bolest zad, která vystřeluje do končetin, brnění, sníženou citlivost nebo svalovou slabost. Pokud se příznaky zhoršují v určité poloze nebo při námaze, je vhodné co nejdříve navštívit odborníka.

Jaký je rozdíl mezi protruzí a hernií disku?

Protruze je počáteční vyboulení ploténky, kdy její vnější prstenec zůstává neporušený, zatímco u hernie (výhřezu) dochází k prasknutí a úniku jádra. Rozdíl je důležitý zejména pro volbu léčby.

Seznam použitých zdrojů

Amin, R., Andrade, N., & Neuman, B. (2017). Lumbar Disc Herniation. Current Reviews in Musculoskeletal Medicine, 10, 507-516. https://doi.org/10.1007/s12178-017-9441-4

Benzakour, T., & Benzakour, A. (2019). Disc herniation and disc disease: the present and the future of management. International Orthopaedics, 43, 755-760. https://doi.org/10.1007/s00264-019-04324-y

Callaghan JP, McGill SM. (2001). Low back joint loading during sitting and standing. Spine, 26(6):682–688. 

Deyo, R., & Mirza, S. (2016). CLINICAL PRACTICE. Herniated Lumbar Intervertebral Disk.. The New England journal of medicine, 374 18, 1763-72. https://doi.org/10.1056/NEJMcp1512658

Huang, W., Qian, Y., Zheng, K., Yu, L., & Yu, X. (2015). Is smoking a risk factor for lumbar disc herniation?. European Spine Journal, 25, 168-176. https://doi.org/10.1007/s00586-015-4103-y.

Kang, J., Georgescu, H., McIntyre-Larkin, L., Stefanovic‐Racic, M., Donaldson, W., & Evans, C. (1996). Herniated Lumbar Intervertebral Discs Spontaneously Produce Matrix Metalloproteinases, Nitric Oxide, Interleukin-6, and Prostaglandin E2. Spine, 21, 271-277. 

Khan, M. (2023). Impact of Obesity on Lumbar Disc Herniation. Journal of Islamabad Medical & Dental College. https://doi.org/10.35787/jimdc.v12i2.934. 

Louyot, P. (1953). [The herniated disc].. Revue du rhumatisme et des maladies osteo-articulaires, 20 12, 936. 

Nezari, N., Schneiders, A., & Hendrick, P. (2013). Neurological examination of the peripheral nervous system to diagnose lumbar spinal disc herniation with suspected radiculopathy: a systematic review and meta-analysis.. The spine journal : official journal of the North American Spine Society, 13 6, 657-74. https://doi.org/10.1016/j.spinee.2013.02.007

Pojskić, M., Bisson, E., Oertel, J., Takami, T., Zygourakis, C., & Costa, F. (2024). Lumbar disc herniation: Epidemiology, clinical and radiologic diagnosis WFNS spine committee recommendations. World Neurosurgery: X, 22. https://doi.org/10.1016/j.wnsx.2024.100279

Weber, H. (1983). Lumbar disc herniation. A controlled, prospective study with ten years of observation.. Spine, 8 2, 131-40. https://doi.org/10.1097/00007632-198303000-00003

Yoon, W., & Koch, J. (2021). Herniated discs: when is surgery necessary?. EFORT Open Reviews, 6, 526 - 530. https://doi.org/10.1302/2058-5241.6.210020

Zhang, A., Xu, A., Ansari, K., Hardacker, K., Anderson, G., Alsoof, D., & Daniels, A. (2023). Lumbar Disc Herniation: Diagnosis and Management.. The American journal of medicine. https://doi.org/10.1016/j.amjmed.2023.03.024